děti paní ředitelky

Nevím.

Holka se kterou jsem zažila spoustu praštěnejch, úžasnejch a ftipnejch příhod:) jo a až budeš chtít někdy vyvenčit Windyho tak řekni, jsem ti k službám;)

já i beník s láskou vzpomínáme na ty krásné dny, kdy jsme spolu venčily psy.

sice jsme spolu psy nevenčily, zato má toho nejlepšího bratra, kterého znám! a to se cení :))

I kdyz si neoholi hlavu, budu ji mit stale fakt rada. Jo, tak to je… Btw Kaco na ty posledni emotikone vypadas jak PPP, i kdyz nemas culicek:-)

je to rozená právnička;-) já to vždycky věděl:-) a (snad) budeme zase příštích pět let spolužáci!!!!

Chtěla mi ustříhnout ruku! (Anebo možná obráceně, já už si to moc přesně nepamatuju)

nikdy nezapomenu na tu bourlivou noc, kterou jsme spolu zazili ve stanu blizko Jasenburgu. Blesky litaly, kapky pleskaly a my si najednou byli tak blízcí, víc než na humanitním semináři…

… anebo se mi to zdálo? Teď fakt nevím…

Kača – obdivuju její nápaditost, zručnost a učenlivost snad všem sportům, co jsou (ale nevim, jak šachy, to si musím ověřit!) Jen je mi líto, že se už asi nestane mou švagrovou…